Květen 2010

Lidé u moci sou samí blbci

18. května 2010 v 10:36 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Nerad to říkám takhle na plnou hubu, ale je to tak. Kamkoliv se podívám vidím akorát pitomce a idioty. A bohužel, teď nenazážim pouze na politiky, ale hlavně na vedení firem a to nejen tý kde pracuju.
Cožpak si vážně tyhle lidi myslí, že obyčejnej člověk je nějakej póvl a nechá si dobrovolně srát na hlavu? Bože ... vždyť je to tak průhledý. Každej trošičku informovanější člověk to přece musí vidět.

O politiku se vůbec nezajímám, ale náhodou sem viděl několik předvolebních prezentací jednotlivých stran a byla to parodie, jinak se to ani nedá nazvat. Dost sem se u toho nasmál a myslel si svoje, ale to bych tady nerozmazával. Chci spíš mluvit o vedení firem. Jelikož sem v podstatě denně v kontaktu s "obyčejnýma lidma", mám zprávy z mnoha různých míst a všude to je stejný. Všem se teď hodilo, že byla krize a stále jim to hraje do ruky. Stále mají na co se vymlouvat a bezproblémově zvyšovat zisky a snižovat náklady. Dokud jim to budou lidé trpět a žrát, tak to bude horší a horší.
pretizeny_osel


Když převedu svojí úvahu praxi ... třeba dělám už skoro dva roky za nástupní plat a jediný co se mi zvyšuje je práce a zodpovědnost. Teď když sem mluvil s vedením, tak zvyšovat plat se stále nebude, nejdřív za půl roku :D jediný co mi trošku zvednou sou prémie. Ano, teď sem sice dostal jakýchsi motivačních sedm tisíc, ale k čemu mi to je, když se kvůli tomu firma dostala do půlmilionové ztráty a když je firma ve ztrátě, nevyplácí se prémie (prémi pro mě znamenají cca. 30% platu) ... kurva!!! A to že i přes to můžou ředitelé na firmu koupit nový bavoráky :D néééé nezlobte se na mě, ale takovýmhle přístupem na to seru, co bych se dřel když to za to nestojí. Akorát mi přidávají práci ze který plyne spousta zodpovědnosti a samostudia ve svém volném čase nic z toho???

Nechtěl sem být na svojim Blogu sprostej až vulgární, ale tohle je podraz nejvyššího kalibru. Já se dřít nehodlám aby oni si mohli stále žít jak prasata v žitě a jezdit si v luxusních autech.

:D Dokuk nezmění přístup, budu dělat na 50% a blogovat v pracovní době :D
osel1

Poraněné city

15. května 2010 v 23:05 | SkyBob |  Myslenkove pochody

24. ledna 2008 0:55
Ach jo … začínám mít takovej divnej pocit. Možná … ne nevím, asi už to není takový, nebo sme možná jen moc dlouho od sebe … začínám mít strach, že to bude jako s Hankou. A do toho ještě Markétka … no, nějak ve mně vzbudila takovou nedůvěru, strach, obavu (no nevim jak to popsat). No Alča už nějak nevolá, nepíše, nevim … nevím, nejraději bych nahlédl do její mysli a zjistil jak na tom vůbec sme. U mě se toho moc nezměnilo, ale u ní … jen se bojím jedné věci, aby neměla nějaké jiné povinnosti, víš jak to myslim. Nějak na to Markétka narazila a celkem mě to nahlodalo. Na druhou stránku sem je jí zeptal … řekla bys mi to vůbec? A ona tak nějak jistě odpověděla že ne. Nejsem žádnej psycholog, ale tak nějak se v tom trochu vyznám. Teď už se jen naskytuje otázka … chtěl bych to vůbec vědět? A změnilo by to něco? Už sem unavenej přemlováním lidí aby dělaly tohle, nedělali tohle … začíná mi to být jedno. Vlastně dost věcí mi začíná být jedno. Ale když tak o tom přemejšlim, asi, kdybych to věděl, tak bych ten vztah celý posr… asi bych se jí začal vyhejbat a nechal bych na ní ať se rozhodne a tim bych se naprosto odepsal. Zase bych zůstal sám. Chci všechno, nebo nic. Sice to není nějaké dobré pravidlo, ale proč ne. Vždy, když je tam něco, tak mám takový mentální blok, který mě brání udělat nějakou hloupost a to mě tak nějak ničí. I když … ještě sem chodil s Hankou a už sem strávil noc s jinou. I když v podstatě s Hankou to už byl konec, ale přeci jen je to tak trochu nemorální. Asi sem se změnil. Ale sem rád, že sem si začal s Alčou, i když … teď o ní tak trochu pochybuji, ale možná že to je jen a jen moje chyba. Třeba ví, kolik mám práce s ukončením semestru a nechce mě rušit (no popravdě … v to doufám). Jak tak o tom přemýšlím … napadají mě i jiné varianty, ale ty už teda pro mě dopadají trochu hůře. Jen bych chtěl vědět, jestli má cenu bojovat a jestli to za to vůbec stojí?
Alča je supr skvělá holka, ale tímto mě celkem zklamala. (doufám že jí nekřivdím). S ní … nechci být jen její kamarád, chci něco víc, alespoň si to teď myslím. A jestli má ještě někoho jiného (nějak mi to nedá spát), tak to … to by mě hodně mrzelo, i když u ní jeden nikdy neví. Tak mě napadá, že už asi vím jak se cítí taková bokovka. Nejvíc by mě asi mrzelo, kdybych byl "zneužit" aby někomu ublížila. NO TAK ALE KURŇA UŽ!!!!!! Nech toho!!! … tohle není pravda, taková není (doufám)
Nabízí se otázka … jak dobře jí znám? Bylo to něco víc? A nebo to pro ní byl jen takový úlet, rozptýlení. No ale tak či tak, ten víkend byl supr a na tom plese se uvidí, jak se vůbec věci mají (teda pokud vůbec bude)
Ach jo … konec zkouškového se blíží a internet stále nejde natolik dobře, abych pařil LineAge. Je to děs a jak bych se měl učit, ale nechce se mi. A jak nejsem u bráchy, tak pomalu začínám zjišťovat, že mě nic nebaví. Tuhle sem někomu tvrdil, že nemám čas se nudit, že ani nevím co je to vlastně ta "nuda", ale teď to vím a bude to ještě horší. Celé dny si na mě skoro nikdo nevzpomněl ani na ICQ a nějak už mě nebaví ani hrát mé staré hry a tak. Nuda je hrozná věc a jakmile odejde i Markétka … co já tady v té zapadlé prd... vůbec budu dělat? Téměř všichni sou pryč a myslím že se jen tak nehodlají vrátit.
Asi si budu muset najít práci a něčim dalším zabít čas. Pořád, když sem jel na 110% tak sem remcal, že potřebuju pár dní volna, naprostého volna, kdy mě nikdo nebude rušit, prostě pauzu … no a teď, když jí vlastně nechtěně mám, tak nevím co s tím. Ono je vlastně takových věcí, co bych mohl dělat, ale nějak jsem si zvykl vše odložit na neurčito, až bude čas a ten nikdy nebude. Nevím, třeba to je jen chvilkový stav, ale mě se stále něco nelíbí. Když mám moc práce a všichni otravují, tak remcám a když nikdo nic nechce a já nemám co dělat, tak taky remcám. Asi bych potřeboval ubrat … nějaký kompromis. Místo 110% ject třeba jen na 90% … ach jo, ale tohle se mi asi nikdy nepodaří …
Haháá 20 slov za minutu i s vymýšlením (musím zjistit, jestli je to na 1 a nebo musím přidat :D)
No řek sem co sem potřeboval a co mě trápilo a teď je čas na nějakej film, či trpaslíka a postel :D
Den poté:
A tak nějak po tomto velice zajímavém rozhovoru (dialogu :D) sem měl fakt zvláštní sem. Byl sem myslím u babičky a nějak sem se tak říkajíc ztratil, stále sem hledal cestu domů, ale necítil jsem žádnou obavu, vůbec sem se nebál. Stále sem šel naprosto neznámou krajinou a potkával lidi (i známí), kteří mi chtěli pomoc, všude tam, kam sem přišel mě přijali, jako bych byl jeden z nich a udělali by pro mě všechno. A navíc ta krásná krajina … hmhmhmm velice zajímavé. Co to asi znamená, nebo spíš … co to vyvolalo?

KDYŽ JSME SAMI

15. května 2010 v 23:03 | SkyBob |  Myslenkove pochody
16. ledna 2008
Citace (omlouvám se, ale už ani nevím kde jsem to zval a kdo je autorem):
KDYŽ JSME SAMI
Osamělost hraje v našem životě zcela specifickou roli.Stejně jako partnerský vztah patří k našemu životu.Na svět přicházíme sami a také jej sami opouštíme.I když máme mnoho přátel a třeba i partnera,se kterým jsme velice šťastní,jsou stále ještě momenty,kdy se cítíme velice osamělí.Cítíme se sami,máme pocit,že musíme sami čelit svým problémům a víme také,že nám při tom nemůže nikdo pomoci.Jsou lidé,kteří samotu vyhledávají,většina se však osamění bojí.Lidé mají pocit,že sami nedokážou čelit životním situacím,nemluvě již o tom,že by sami mohli dosáhnout štěstí.Není proto divu,že se tito lidé bojí osamělosti a dělají všechno možné,jen aby nebyli sami.A když se pak přece jen samotě nevyhnou,všechno se pro ně hroutí.V duálním světě mají oba póly vždy tendenci splynout v jediný a vytvořit jednotu.To je hnací síla,která svádí dohromady ženy a muže,takže pak oba hledají naplnění v partnerském vztahu.
Aby tohoto cíle dosáhli,musí nejprve akceptovat a přijmout za své,že to záleží jen na nich a nikoli na vnějších okolnostech.Všechny okolnosti a podmínky,v nichž žijí,si vytvořili sami-ať už vědomě nebo nevědomě.Nepotřebují správného partnera,aby prožili šťastný a naplnění vztah a v dosažení tohoto cíle jim nebrání nějaké vnější okolnosti.Na jedné straně jim takové poznání brání,aby se nadále cítili jako oběti,což je leckdy pohodlné a snadné.Na druhé straně se před nimi však otevírá celý potenciál svobody,který se možná ještě celý nerozvinul,ale v každém člověku čeká,až se bude moci v celé své šíři uplatnit.
My jsme tvůrci, a ne obětní beránci!

Moje minulost

15. května 2010 v 23:01 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Asi tak dva-tři roky zpátky sem si začal spát svoje myšlenky :D tenkrát sem měl při každodenním čekání na autobus hodně času, takže je to trochu delší :D


Dlouhe a nekonecne cesty autobusem, neustale cekani a samota me donutili premyslet. Asi tak, jako kazdy nekdy premyslel o svem zivote, tak i ja jsem mel jednu ze slabsich chvilek. Premyslel sem o smyslu meho zivota, o same podstate byti, no a samozrejme o minulosti. Nejsem jeden z tech bajecnych supr lidicek, kteri jsou oblibeny hned, kamkoliv vejdou a ne ze bych po tom nekdy touzil, ale tak trochu me to mrzi, protoze si myslim, ze bych takovy mohl byt. Nevim, jestli si to mysli i vetsina lidi, ale kdybych se ted narodil znovu, asi urcite bych vedl svuj zivot trochu jinak. V podstate jsem mel bezstarostny zivot, plny krasnych, ale i tech druhych prozitku. Muj zivot, jakoby kopiroval sinusovku. Jak se tak rika, jednou si nahore, jednou zase dole. Kdybych to mel vyjadrit pomoci cisel, kdy 10 je opravdove stesti a -10 je totalni zoufalstvi, tak bych mohl rict, ze ty vrcholy (jak kladny, tak i zaporny) sem nikdy v zivote neprozil. Normalni clovek by si mohl rict, ze neni o co stat, ale ja si chci prozit vsechno, jak 10 (totalni bezhlave zamilovani, pocit maximalniho stesti a radosti), tak i -10 (absolutni zoufalstvi, totalni unaveni zivotem, beznadej). Muj zivot byl velice prumerny, zadne extra vyjmecne chvile, ani presny opak. Porad hezky kolem 0. Mozna sem si za to mohl sam, mozna mi jen okolnosti nepraly, porad to byl jen velice prumerny zivot. Kdybych se zeptal kohokoliv z Vas, co je tvuj nejkrasnejsi zazitek, okamzik, na ktery nejradeji vzpominate, proste neco kladneho, co vam utkvelo v pameti. Urcite by si kazdy z Vas okamzite neco vybavil, ale kdyz se zeptam sebe ... Jak sem jiz rekl, ziji velice prumerny zivot a neni moc na co vzpominat. Rika se, ze clovek si spis pamatuje ty horsi, ci nejhorsi udalosti sveho zivota, ale proc zrovna ja si jich pamatuju tolik?


Asi posledni dobou, co se 'prozitku' tyce, mi pomohl Lineage. Pro nezasvecene, je to On-line hra, na ktere sem opravdu ujel. Dalo by se rict, ze sem na ni zavyslej, ale to je jen uhel pohledu. Hraji velice casto a hraji rad. Strasne me to bavi. Abych rek pravdu, tam sem nekdo. Tam muzu udelat cokoliv, co jen chci. Tam sem oblibenej. Je to jako dalsi zivot, i kdyz je to 'jen hra'. Zde bych tuto stupnici posunul z prumerne 0 asi tak na +4. Prozil sem si zde situace, pri kterych se mi rozbusilo srdce tak, jako niky predtim, dokonce jsem se rozklepal samim vzrusenim, jako ratlik. Neco takoveho sem v realnem zivote zazil jen, kdyz me nekdo tak vytocil, az se mi podlili oci krvi, srdce se rozbusilo na provozni frekvenci a logicke mysleni a rozumne uvazovani slo stranou. Supr pocit, ale jeste to oni zdaleka neni -10. V Lineage je spousta veci, na ktere muzu bejt hrdej, je spousta veci, co se mi tam povedo, jsem velice platny clen tymu, na ktereho se mohou vsichni spolehnout. Jak se tak rika 'prozitkovej server' a je to pravda. Strasne me uklidnuje hrat, i kdyz i tam sou lidi, co me dokazou poradne nastvat, ale na idioty a německé turisty narazite vsude. Tatik mi furt rika, ze sem zavyslak a uz ho to taky asi zacina dost stvat, ale me je to jedno. Sice hraju kazdou volnou chvily, ale myslim si, ze zavislost to jeste neni. Proste me to bavi. Ale jemu se stejne porad neco nelibi, predtm to bylo CS a pred tim ICQ. Hraju dlouho a hraju rad, nehodlam prestat jen kvuli tomu, ze se to nekomu nelibi. Je to muj zpusob rekreace, prijemne ztraveni volneho casu. Kdyztak premyslim, jestli bych mel, ci nemel zkoncit, no ... Nevim, moc se mi nechce. A ani to neni tak jednoduche. Je to jako bych si ted rek, ze zkoncim s volejbalem. Uz takhle je nas malo a ja sem asi jedinej zodpovednej, kdo prijde, odemkne, natahne sit, aby ostatni nemeli zadne starosti a mohli se v klidu rozhejbat a tak. No a nakonec je zase velice casto na me sundat sit, sebrat vsechny balony, zamknout a zhasnout. Urcite nejsem nenahraditelnej, ale mysliim si, ze bych velice chybel. Bylo by to dost nekolegialni. No a s Lineage je to to sami, ale to nepochopi nikdo, kdo nehral dele jak mesic.

Ani nevim, co bych misto toho delal. :D no asi to co predtim, blbosti, stahovani novych filmu, a hrani novych her, no a samozrejme i tech starych :) no ale tak ci tak, steje bych mel porad malo casu a nechut delat neco jinym. Ale jak (doufam) vsichni dobre vite, vzdy sem pomohl, sice nekdy to potrebovalo vic casu, ale pomohl jsem. Akorad nenavidim, kdyz je nekdo natolik linej, ze uz nechce pomoct, ale abych to udelal za ne. To uz neni pomoc, to uz je hruza. To se potom nemuzete divit, ze se mi nechce opustit svoji rozdelanou praci, ci rekreaci a jit delat neco za Vas. Ale urcite to neni tim, ze bych byl zavislej na Lineage, ale proste moji povahou. Napriklad Zbysek, chtel udelat listky na maturak, domluvili sme si kdy a ja si na nej proste udelal cas. Vse mel tak nejak pripravene, takze PRISEL a nebyl problem. Zmakli sme to rychle, on mel listek, ja svuj klid a pak me za to pozval na pivo. To je pak krasa, takto pomaham rad. Ale kdyz nekdo prinese pocitac a rekne preinstaluj tu, ja 'nemam cas' tak to se mi opravdu nechce. Mam rad svuj klid a poradek a nenavidim lidskou pohodlnost. Nikomu nebudu delat otroka. Dokazu pochopit, kdyz nekdo neumi, nezna a nebo nemuze, ale je rozdil, mezi pomoci a vyuzivanim. A ted zase z druheho konce, jen si vzpomente, od kolika z vas, jsem chtel nejakou suzbicku ... Je vas fakt malo, ne-li nikdo, ale to je otazka jina. Asi sem clovek, ktery jen pomaha druhym, a nez poprosi druhe o pomoc, radsi to zkusi vyresit pomoci vlastvich sil a nebo se do toho nepousti vubec. Zadost o pomoc je pro me projevem slabosti, a ja rozhodne slabej nejsem, nebo se spis necitim bejt.
No ale adych se vratil ke sve prozitkove stupnici. Krasnych zazitku mam celkem dost, ale povetsinou to sou jen zazitky napriklad z kempu, volejbalu, nebo nejake akce. Proste vsude, kde byla skvela parta, nebo jen spousta supr lidi. Ale i zde plati par zasad, kterymi se ridim a ktere mam stale napameti. Sou lidi, co se chteji bavit, a sou lidi, co chteji byt baveni. Jaky si to udelas, takovy to mas. :-) a moje oblibene: Kdyz uz se nebavis, tak alespon nekaz zabavu druhym.

Jako tyhle "neosobni" zazitky sou opravdu skveli a cim vic, tim lepe, nemohou nahradit ty opravdu osobni. Ty, ktere si prozijete sami, ci jeste lepe, se svoji laskou. Ale to nejsou jen okamziky, ci chvile, je to neco mnohem vic. Uz jen ten pocit, kdy Vam prijde SMS od Vaseho milacka, teda nevim, jak je to u jinych lidi, ale me zalije takovy pocit stesti, cely se rozzarim a to vlastne ani jeste nevim, co tam je napsano. Nebo uz jen samotna pritomnost ... Hned cely zarim. Je to supr pocit, kdyz mate koho vzit za ruku, obejmout, polibit. Toto jsou jedny z tech zazitu, na ktere radi vzpominate, ale jednou je zapomenete a kdyz si zase jednou vzpomenete, tak se jen pousmejete a trochu Vas to mozna rahreje u srdce. Tohle pro me znamena mnohem vic, dava mi to novou silu a chut do zivota, inspiraci a mnohe dalsi.
Ted kdyz trochu odbocim, tenkrat, kyz sem s Misou slavil svoje narozeniny, a prijela i moje Hanicka, cim me hoooodne mile prekvapila, nicme to bylo naposled, co jsem ji mohl rikat moje Hanicka. Byli sme s Ajou v hospode a nejak sme se dostali na osobni vztahy. Zacala s nejakym: techtle, mechtle. (Hodne dlouho sem to nechapal, ale pak me to bylo vysvetleno)(pokud i Vy nevite, pozadejte o vysvetleni ji, ja bych to asi nezvlad. No to vite, zenska logika) ... No ja vlastne nevim, jestli bych to mel rozvadet, ale uz sem to nakous, tak proc by ne. Jen me nastvalo, ze se pta zrova na tohleto, tak osobni otazku, ale kdybych ji mel odpovedet znovu, bez jakychkoliv servitek, ci diplomatickych odpovedi, tak by rekl asi toto: Podle me SEX neni vrchol vztahu. Ja to beru (mozna sem jen poznamenanej dobou), pouze jako "sport", ktery se provadi s "milovanou" osobou (doufam ze vsichni dobre vite, co tim myslim), ale neco jineho je pokud jde o akt plozeni deti, ale to sem nepatri. Vrchol takoveho vztahu si predstavuju nekde uplne jinde. Podle me muze vztah fungovat i bez sexu. Takovy vrchol vztahu si predstavuju, kdyz stale myslite na toho druheho, kdyz kazdou volnou chviku chcete travit s ni a nehledite na chyby.
Ted sem si stahnul nove CD Ewy Farny :-) no ale kdyz tak posloucham ty jeji texty, napada me, jestli prece jen nejsem az moc starej na neco takovyho jako je "bezhlava laska"? Kdyz tak pozoruju tu mladou generaci, jejiich chovani, mluvu a tak ... (ted sem videl jednu holku, bilou jako stena, akorat cely oci mela cerno-cerny. No te bych se v noci asi hoodne lek, potkat ji nekde v temne ulicce :D).
Jestli uz sem nezaspal sve nejlepsi leta. Hodne premyslim nad tim, co bych zmenil ve svem zivote, kdybych ho mohl prozit znovu. Nooo ... Asi by toho bylo dost, ale to si asi jen namlouvam. Kolikrat jsem si uz rikal musim se sebou neco udelat, kondicka je pryc, svaly sou pryc, no hruza, zacnu behat a kazdej den alespon 2 serie kliku a schybu. Hi hi a jak dlouho mi to vydrzelo. No nic moc, ale obcas se sebou neco udelam, par kliku na noc, kolem hrazdy taky chodim celkem casto a sem tam i ta posilka.
No jo, ale co deternismus, co role nahody, kdyz zmenis jakoukoliv vec v dejinach, byt jen malou, muze to mit neskutecny dopad na budoucnost. Sou veci, na ktery sem celkem dost pysnej. Napriklad Counter Strike ... Byl sem sveho casu 250 ze skoro 9ti tisic registrovanych lidi a to je myslim dost hezke umisteni. Nebo v Lineage se mi taky povedlo par veci. Volejbal, maturita ... No nevim, vic uz toho asi moc nebylo, ale treba jeste bude. Mozna to zni jako pitomost, ale PC hry mi strasne pomahaji, jak v relaxaci, odragovani, vybiti se, tak i k prekonavani sam sebe (a obcas i druhych). Myslim si, ze sem se diky hram naucil dost, potlacit agresi, nic jen tak nevzdat, trpelivost a to, ze vse je mozne. Nekomu to mozna prijde blbe, ale opravdu neni. Nevim, jaky bych byl bez svich her. Nic jineho (lepsiho) jsem jeste nenasel, snad jen maximalne LEGO :D, ale tam jste dost omezeni poctem a tvarem kosticek :D Je to takova moje mala zavislost, ale kdybych mel priznat pravdu, tak bych rek, ze zavislej nejsem. Sice hraju casto a hraju rad, ale nejsem zavislej. No jo, mozna je to jen vymluva, ale porad lepsi, nez abych byl nekde v parku a fetoval. Ale jestli sem se tam neco opravdu naucil, tak to ze zivot neni fer, ze lidi nejsou fer a ze podvadi a kradou, kde se da. Nikomu never a vse si radsi 2x promysli a zkontroluj.
Taak a zase mam blbou naladu, malo casu a spoustu prace, ale to uz me nerozhazi. Jednak sem zocelenej a jednak uz sem si na to zvyknul :-) Nekdo by mohl rict, ze vubec nic nedelam, a mozna by mohl mit i pravdu, ale ja neco delam i kdyz nic nedelam. Ac se muze zdat, ze treba jen sedim a cumim do neznama, hlavou mi prochazi tisice myslenek. Vetsinou sice jde jen o takove moje fantazirovani, ale i tim se zdokonaluju. Proto velice casto a s chuti takzvane "programuji za pochodu". Je to tak neco jako kdyz vyrabite treba skrin. Finalni navrh mam v hlave, postup tak nejak zhruba taky, vzdy se neco pokazi, ale neni to vina spatne promysleneho postupu, ale napriklad nedostatku materialu, unava materialu, nebo nutnosti udelat nejakou radikalni zmenu a tak ...

Proto sem mel rad prograovaci jazyk Pascal. Kdyz sem potreboval neco naprogramovat, tak sem si to jen velice zhruba promyslel a jel sem od zcatku dokonce. Kdo nezkusi, nepochopi.
Ale celkove sem zvlastni clovek, rekl bychh, ze moje skutecna povaha se da jen tezce odhadnout.Kuprikladu volejbal, sem asi jeden z mala, co si hrajou sami za sebe a hlavne pro radost ze hry a ne pro vitezsvi, i kdyz vyhra taky neni zas tak spatna. Ale i kdyz prohravame, dokazu si z toho delat srandu, i kdyz to obcas asi neni zas tak videt. Ale asi tak jako vsichni, i ja podleham psychycke pohode celeho mustva a obcas, kdyz se nedari, i ja podlehnu a potopim svoji psychiku spolecne s ostatnimi. No a podle toho ta hra nasledne vypada. Stale se snazim byt v pohode, ale ty brachovy pohledy a ty vycitky ... no a neni sam, kdo to tam demoralizuje. Neco se u nas v tymu musi radikalne zmenit, ale s tim ja sam nic neudelam

Lidé a hospoda

13. května 2010 v 23:22 | SkyBob |  Myslenkove pochody
:D předem se omlouvám za chyby, ale píšu to už v dost podroušeném stavu.


Když se zeprám padesáti lidí: pojď, půjdem tam a tam, bude tam super zábava ... kolik lidí si myslíte, že mi odpoví, nebo spíš kolik lidí přislíbí úšast ... no, moc jich nebude. A kolik lidí si myslíte, že by kladně odpovědědělo na tu samou otázku, ale kdybych se zmínil, že jdeme do hospody?


Svůj osobní bar mám víc než naditej flaškama až k prasknutí, ale můj vztah k alkoholu je spíše negativní :D já vím, že si teď hodně protiřeřím, ale je to tak. nemám rád hospody, je tam nakouříno, spousta ožralých lidí ... ale bohužel, jiná možnost neni. Pokud chci vidět svoje přátele, musim do hospody, jinde nemám šanci.


Tak o čem to potom je ... buď se přizpůsobim většině, a nebo budu "plavat proti proudu", ale budu sám. Dokud já se nezměnim, ani systém se nezmění. Dokud se nezmění systém, budu plavat proti proudu. Tak o čem to potom je?

Sere mě to, ale to je tak všechno, co proti tomu můžu dělat

Programování II - ulehčete si život

12. května 2010 v 11:59 | SkyBob |  Rady a navody
Nechtěl bych radit zkušeným programátorům, ale už sem vyzkoušel spoustu programovacích jazyků a teď se tím dokonce živím, ale to je jedno :D Spíš bych chtěl upozornit na možnost využití freeware skriptovacího jazyka a vytvoření maker, nebo jednoduchých programů. Ulehčete si život, když víte jak. Na co využívat obrovské a těžkopádné programovací jazyky za mnoho tisíc, když chcete udělat jen jednoduchej program.
V žádném případě bych vám nechtěl něco vnucovat, berte to jako doporučení, či upozornění a skvělej programovací jazyk AutoIT (link na stáhnutí viz Programování pro začátečníky ... doporučuju si to zběžně proletět :D stačí přečíst každé třetí slovo)
AutoIT se samozřejmě stále vyvíjí, takže z pouhého velice primitivního prográmku na vytváření maker se stal hodně mocný nástroj na ulehčení práce a nejen to :D proto doporučuji mít stále nejnovější verzi :D těch 5MB co zabírá instalačka vás vážně nezabije.
Jak jsem se už určitě zmínil, využívá součástí windows a to dokonce s velice dobrou zpětnou vazbou, asi pro to sem si ho tolik oblíbil. V době, když sem ještě dělal správce sítě, bylo v podstatě na denním pořádku instalace nových počítačů, nebo reinstalace starých. Než sem měl vytvořený a zazálohovaný image od každého PC, musel sem hezky po staru každej počítač ručně nainstalovat. To znamená nainstalovat vokna, ovladače, nainstalovat několik základních prográmků a vše nastavit. Když to vezmu kolem a kolem ... asi tak hodina a půl nudného sezení a klikání. Tehdy sem přišel na AutoIT. Spustím si mnou vytvořený script a můžu jít třeba na kafe ... windows a ovladače sice musím stále instalovat sám, ale tu půlhodinku na tom jednom PC mi to určitě ušetří.
Vysvětlím o co vlastně jde ... instalování nějakého prográmku je vlastně rutina. Spuštění instalačky, klikání na Next, Next, Next a pak jen chvilka čekání a Dokončit. AutoIT má zpětnou vazbu, takže mu řeknu, ať spustí instalačku z daného umístění, pak mu řeknu, ať počká než se aktivuje okno "Vítá vás instalační průvodce ..."(AutoIT dokáže číst nejen v hlavičce, ale i v tělě okna), pak nasimuluju stisk klávesy (nebo myši, to je na váš :D ale když budete mít jiné rozlišení, tak to bude hodně těžký) na tlačítko Next (třeba ALT +N, nebo tam zajedem tabulátorem a pak entr). Pak znova Next, a pak si počkáme na dokončení instalace. Podle výkonu PC trvá instalace různý čas, takže zase pomocí jediného příkazu programu řekneme, ať počká než se zobrazí okno "dokončeno ..."
GUI
A to je všechno :D když budu na každej PC nainstalovat 10 programů, tak si vytvořim pro každý program vlastní proceduru, vytvořim si jednoduchou grafickou obrazovku s deseti CheckBox (zaškrtávátka) a nechám ať se vše instaluje samo. Dokonce neni problém po instalaci restartovat PC a po spuštění pokračovat v instalaci dalšího programu.
Jen pro ukázku, tady sou GUI (grafické) věci, co je AutoIT v dnešní době schopen vytvořit:
Když řeknu další příklad: měl sem složku Mix_MP3 :D no co si budem povídat, házel sem tam všechno s tím, že to časem roztřídim do správných složek. Nakonec to dělalo něco kolem 2000 MP3 ... takže jak to roztřídit? Spustit každou písničku zvlášť a pak jí někam přesunout? :D to bych udělal, kdyby jich bylo 20, ale 2000 :D na to fakt nemám. Na fóru jsem našel knihovnu pro práci s ID3 tagama a dal se vesele do programováni. Byl to opravdu jednoduchej prográmek, který přečetl u každé MP3ky z ID3 tagu Umělce a vytvořil třeba složku "The Rasmus" do které jí přesunul. Písničky, které neměli vyplněného umělce se dávaly do zvláštní složky (ale těch moc nebylo, protože na vyplnění ID3 tagů existuje spousta prográmků, třeba i winamp). Teď ale co s tím? Mám spoustu složek a v některých je pouze jedna písnička. Kvůli jedné písničce vážně nebudu mít další složku ve své sbírce hudby. Takže sem vytvořil další program, ten prošel každou složku z daného umístění, spočítal kolik je v ní písniček a když tam byla jedna nebo dvě, písničky přesunul do složky Mix_MP3 a zdrojovou složku smazal. Když to vezmu kolem a kolem, těch 2000 písniček se roztřídilo během několika vteřin a vše proběhlo na pozadí, takže kdyby to trvalo déle, mohl jsem na PC normálně pracovat.
Další příklad: Volejbalová statistika - jen tak pro srandu sme se rozhodli, že budeme na zápasech hodnotit hráče. Vytvořil sem jednoduché GUI menu, kam ste zadali Jméno hráče a pouhým kliknutím na tlačítko se danému hráči připočítal dobrý/špatný blok, smeč, podání ... zároveň se dala sledovat aktuální procentuální úspěšnost. Nakonec program výsledky vyexportoval do připravené šablony Microsoft Excel (hezky graficky a barevně upravené). Pak už je vše připravené pro tisk, nebo uložení na web
No a takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho, takže teď jen vypíchnu několik předností, se kterýma se dají dělat naprosté divy:
  • zpětná vazba - program je schopen určit, jaké okno je zrovna aktivní, počkat až se dané okno neaktivuje a nebo aktivovat jiné okno schozené na liště
  • simulace stisku kláves, nebo pohybu myši
  • velké množství knihoven (include), další se dají jednoduše stáhnout z fóra
  • jednoduché, ale myslim si že dostačující GUI menu (podpora i přehrávání videí a hudby)
  • Makra - informace získané přímo od windows a podobně (čas, verze win, umístění, IP adresa ...)
  • práce s txt, word, excel a to dokonce i na pozadí (bez viditelného spuštění)
  • spousta matematických a textových příkazů
  • využívá scripty windows (:D vše vypadá jako od systému, dá se velice dobře využít k různým kanadským žertíkům)
  • Možnost skrýt vlastní běh programu
  • perfektní nápověda i s příklady
  • všechny základný (běžné) příkazy
  • velice rychle se ho naučíte ovládat

oddelovac


Zjistil jsem, že by nebylo od věci sem hodit i nějakou ukázku hotového programu, ale jelikož vkládání textu tu neni moc dobře vyřešené a po zkopírování zdrojového kódu by z toho vzniknul jeden velkej nepřehlednej chumel, vložím sem PrintScreen (schválně volím jednoduchej program :D je to jen ukázka a přeci jen nehodlám bezúčelně zveřejňovat věci za který by se daly získat nemalé peníze)
Je to program pouze pro moje potřeby a občas ho ještě doupravím, takže nějakou extra přehlednost, nebo dokonce komentáře zde nehledejte. Zdrojový kód je naprosto jasný a navíc to je jen primitivní prográmek, takže to vážně nemá cennu.
Nevím jak vy, ale jí mám opravdu rozsáhlou sbírku MP3 a když si mám naplnit mobil, nebo MP3 přehrávač hudbou (teď se bavím o kapacitě 1 - 4 GB), je vážně těžké něco vybrat. Ve winampu mam playlist všech songů, jedu random songy, a když narazím na nějakou hodně dobrou, zmáčknu klávesu HOME a tato MP3 se mi překopíruje do složky, ze které to nakonec přesunu do mobilu. Jenže občas se najde song, který se jmenuje "track08.mp3" ... tento problém jsem vyřešil tak, že při kopírování se mptrojka přejmenovává do formátu "Umělec - název písničky.mp3". Tyto informace se automaticky zjišťují z ID3 tagů. Samozřejmě tu jsou základní kontroly, které hlídají jestli jsou všechny informace zadaný a další.
CopyMP3_1
CopyMP3_2

Základ programování

12. května 2010 v 9:09 | SkyBob |  Rady a navody
Začátek programování je těžký (asi jako každé začátky) Smyslem tohoto článku je lidem ochotným se něco naučit tak trochu dopomoct, správně je nasměrovat aby se vyvarovali zbytečných chyb, co by je mohli rychle odradit.
Základem je vybrat si správný programovací jazyk. I když budete chtít programovat v nějakém mocném jazyku (pro mě to je Delphi, C#, Java ...) základy jsou všude stejný a myslím si, že každý začátečník by měl začínat na to nejjednodušším programovacím jazyku. Smyslem toho je získat programátorský myšlení, osvojit si základní příkazy a zjistit, jestli na to vůbec máte a jestli vás to bude bavit.
Bohužel, nápovědy, fóra, návody a dokonce i programovací příkazy jsou v angličtině, takže kdo anglicky neumí (alespoň základy), tak bude mít asi velké problémy

Již asi 5 let používám Open source (máte možnost podívat se na zdrojové kódy programu a případně něco upravit) scriptovací jazyk Auto IT ... lidé přispívají k jeho vývoji a z původního programu na vytváření maker se rázem stal velice mocnej nástroj. A lejikož je zdarma, jeho instalačka zabírá asi 5MB, je to ideální začátek. Zároveň podporuje všechny verze Windows, takže to je taky obrovská výhoda (Omlouvám se Linuxářům, ale třeba najdete taky nějakou alternativu)
(hned první odkaz (obrázek) ve sloupečku Download - je to kompletní balík, program, editor, příklady, dokumentace)
Omlouvám se zkušeným uživatelům PC, ale Češi mají nejhorší počítačovou gramotnost a toto je přeci jen návod pro začátečníky
Stáhnout, nainstalovat a ve START > AutoIt v3 > SciTE.exe
SciTE je editor, kam budeme psát zdrojový kód. Zároveň má v sobě přehlednou nápovědu i s příklady použití jednotlivých příkazů, zajímavej Tutorial (samozřejmě vše v angličtině)
Tak, ale teď jsem si uvědomil, že asi používám pro někoho dost nepochopitelné výrazy, takže zde dám pro jistotu jejich vysvětlení:
  • Příkaz - většinou jednoslovný povel, co má program zrovna dělat (Jak když zavolám na psa "sedni")
  • Parametr - když si vezmu příklad se psem, tak příkaz "sedni" je dost neurčitej. Nikdo nemůže přesně vědět, na koho to vlastně bylo, jestli na kamaráda, nebo skutečně na psa. Proto se k příkazům přidávají paramatry, jako například kdo si má sednou a kam. Případně se dají ještě dodat nějaké nepovinné [optional] parametry, jako například kdy, nebo jak rychle.
  • Návratová hodnota - když zadám nějaký příkaz jako "kolik je hodin" návratová hodnota bude "10:30". Občas nastanou případy, jako u našeho psa, kde vlastně ani žádnou odpověď nečekám, pouze že si pes sedne. Tehdy můžeme dostat odpověd "pes si sednul" a nebo "chyba" (pes už třeba sedí, nemůže si sednout, a nebo tu třeba takovej pes neni). Příkaz od příkazu je to jiné, proto doporučuji se vždy podívat do nápovědy (F1 když je kurzor na příkazu)
  • Zdrojový kód (zdroják) - několik příkazů, který po spuštění vykonávají požadovanou funkci programu, nebo alespoň jeho části
  • Program - hotový spustitelný program (přípona .exe). Tvořen jedním, ale v dnešní době více souborů zdrojových kódů
  • Syntaxe - (správnost zdrojového kódu a jednotlivých příkazů) každý příkaz musí být nejen napsán správně, ale musí být zachováno správné pořadí, nehledě na povinné parametry o kterých jsem už mluvil.
  • Kompilace (Compile) - provede se ověření zdrojového kódu a pak se převede do spustitelného tvaru (program je hotov a můžeme ho přenést a spustit i na jiném počítači)
  • Komentář - poznámka ve zdrojovém kódu, která se při kompilaci nepřekládá. Je určena pouze pro programátora, aby se vyznal ve zdrojovém kódu. Jde o prostý text ohraničený znaky pro komentáře (každý programovací jazyk má jiný). Dále se těchto speciálních znaků využívá k zakomentování části zdrojového kódu, takto zakomentované příkazy se neprovedou, prostě jako bych je smazal. Používá se středník(;) pro řádek - vše od středníku vpravo je komentář. A nebo párové příkazy #cs (nebo #comments-start) pro začátek, zakomentuje se vše až po jeho ukončení příkazem #ce (nebo #comments-end)

ZAČÍNÁME:
Asi nejdůležitější v každém programu je výstup. Jelikož AutoIt využívá windowsové scripty, může náš výstup vypadat, jako systémové okno windows
1_vystup

Spustíme si tedy SciTE (editor pro AutoIt). Je to jednoduchý textový editor, který má v sobě nápovědu na syntaxi příkazů, barevně odlišuje příkazy, parametry, komentáře
Na první řádku napíšeme příkaz:
MsgBox (0, "Výstupní okno", "Ahoj")
2_parametry


Všimněte si, že při psaní vám program nabídne jakousi nápovědu na syntaxi příkazu. Před prvním spuštěním je nutné mít zdroják uložen. Ale doporučuju uložit hned na začátku a pak průběžně ukládat :D tak asi jako všechno. Takže si zdroják uložíme, klasicky jako všude jinde File>Save, nebo pomocí ikony diskety :D doufám že tohle zvládne každý. Zvolíme si nějaké vhodné jméno a příponu .au3 ... to je velice důležité. Příponou řeknete, že je to zdrojový kód pro AutoIt
Jestliže máme uloženo, můžeme zkontrolovat syntaxi a spustit program. Je to v horní liště TOOLS, ale doporučuji si pro urychlení zapamatovat klávesové zkratky CTRL + F5 pro zkontrolování syntaxe a F5 pro spuštění. Po zkontrolování syntaxe se vám ve spodní části editoru ukáže Output okno s výsledkem kontroly, mělo by tam být něco podobného: C:\Users\skybob\Documents\prace.au3 - 0 error(s), 0 warning(s)
Jestliže máte nula chyb a nula varování můžete zkusit spustit program. V opačném případě se dobře podívejte jestli je příkaz napsaný správně. Můžete si zkusit nějakou chybu nasimulovat, třeba smažte poslední závorku a uvidíte, že program docela přesně odhadne, kde je chyba.
Máme-li zdrojový kód správně, můžeme zkusit spustit (F5) měla by nám vyskočit takováto obrazovka:
3_MsgBox

:D náš první program ... teď si to trochu rozeberem. Pomocí myši, nebo šipek zajedem kurzorem někam na příkaz MsgBox a zmáčkneme (F1) Měla by se nám zobrazit kompletní nápověda pro daný příkaz. Zde najdeme vše potřebné pro vysvětlení a případnou úpravu každého příkazu. Podíváme se na parametr "flag" v našem případě to je ta nula hned na začátku závorky. V nápovědě je všechno krásně popsané, takže si můžeme přečíst, že parametr flag značí jak bude naše okno vypadat, kolik a jakých bude mít tlačítek. Všechny tyto možnosti jsou popsaný v tabulce Remarks. Podíváme se na tuto tabulku podrobněji a zjistíme, že ta naše nula znamená "OK button". Přepište nulu třeba trojkou, uložte, prověřte syntaxi, a spusťte. Rázem máme místo jednoho tlačítka tři (Ano, ne, storno). Podíváme se v tabulce Remarks trochu níže a podíváme se na Icon-related Result, třeba číslo 32 nám do našeho okna přidá ikonku otazníku. Můžete si to vyzkoušet, ale pozor ... číslo 32 vlastně znamená 0 + 32 (nula je za tlačítka, takže tam bude zase jen tlačítko OK, a 32 za ikonku). Takže pokud budeme chtít třeba zodpovědět nějakou otázku (tlačítka ANO a NE a ikonka otazníku) musíme zadat číslo 36 (4 + 32)
Reakce programu na tlačítka není zas tak jednoduchá věc, takže to si probereme později. Nejdříve bychom si měli probrat "proměnné" a jejich "datové typy". AutoIt je velice inteligentní programovací jazyk, takže ze začátku se jimi vůbec nemusíme zabývat, takže to jen tak proletím. Proměnná je vlastně jakýsi dočasné úložiště hodnot (můžeme si jí představit jako koš). Každá proměnná musí být nějakého typu (koš na ovoce) a podle toho můžeme proměnnou plnit (tedy pouze ovocem, vodu tam nesmíme nalít). No prostě ... sou tři základní datové typy:
  • matematické (Integer) - promenná kterou můžeme plnit jen číslama
  • String - prostý text, nebo jen písmena (mohou být vloženy i čísla, ale budou brány jako text. Vše vkládané do proměnný typu string musí být v uvozovkách. Např. "text číslo 1" )
  • Boolean - logické (nabývají pouze hodnot "True" a "False" ... pravda x nepravda)
  • Array - pole (soubor několika proměnných)
Ale jak jsem již říkal, pro začátek datové typy vůbec potřebovat nebudeme, takže se vrátíme k proměnným. Každou proměnnou (náš pomyslnej košík) musíme pojmenovat unikátním jménem (žádný dvě proměnný se nesmí jmenovat stejně), s tím, že můžeme použít !!!POUZE!!! písmen (bez diakritiky), čísel a spodního podtržítka. Zároveň musí proměnná začínat speciálním znakem "dolar" aby bylo při kompilaci jasné, že jde o proměnnou. Zároveň volte jméno rozumě, abyste si ho jedna zapamatovali a jednak, abyste i později věděli na co že ta daná proměnná vlastně je. (například, kdybych dělal jednoduchou kalkulačku, vytvořil bych si například proměnné: $hodnotaA, $hodnotaB a $soucet_hodnot). Jestliže máme proměnné nadefinované, měli bychom do našich pomyslných prázných košíků vhodit nějaké ovoce. Nadefinování proměnné a její naplnění lze provést v jednom kroku, takže na začátku naplníme proměnné $hodnotaA a $hodnotaB libovolným číslem a proměnnou $soucet_hodnot překvapivě součtem předchozích proměných. Ale co by to bylo za jednoduchou kalkulačku, kdyby se nám neukázal výsledek, takže výsledek si necháme zobrazit v námi již velice dobře známém MsgBoxu. Všimněte si, že text součet je v uvozovkách a hodnota proměnné je již mimo uvozovky. Zároveň znakem and (&) značíme, že se toto všechno má zobrazit v těle zprávy:
Uložíme, zkontrolujeme syntaxi a zkusíme spustit. Funguje? Krása :D
4_soucet

Jen by to chtělo ještě trochu poupravit, aby to vypadalo jako skutečná kalkulačka. Pro začátek upravíme konec :D Výstup: Součet = 15 je nicneříkající, takže příkaz MsgBox trochu doplníme:
MsgBox(0,"Výsledek","Součet čísla " & $hodnotaA & " a čísla " & $hodnotaB & " = " & $soucet_hodnot)
5_soucetHotovo

No, hned ten výstup vypadá přehledněji. Teď by to chtělo, aby sme čísla mohli zadávat a né pořád jen měnit zdrojový kód. Na to použijeme příkaz "InputBox". Opět doporučuji si najít jeho syntaxi v nápovědě. (První parametr za příkazem InputBox je text v hlavičce a druhý parametr je text v okně. Toto jsou povinné parametry, ale všimněte si, že u InputBoxu pro proměnou $hodnotaB je ještě třetí parametr a to přednastavená hodnota (viz nápověda). Samozřejmě že tuto hodnotu můžeme při spuštění programu přepsat. Může to sloužit třeba jen k takové nápovědě, jakou hodnotu máme zadat, ale využití je opravdu široké.
Na tomto příkladu si můžeme krásně vyzkoušet i další matematické operace pouhou změnou jednoho znaménka. Ale pozor, děleno je lomítko (/) a krát je hvězdička z numerické klávesnice (*)
Tááák jednoduchej úvod bychom měli, teď začne skutečné programování.



Jééé :D nemám čas, ale postupně dopíšu



Podmiňovací příkazy

If ... then ... else
Asi nejpoužívanější příkaz ... volně přeloženo - jestliže platí podmínka, proveď tohle. Příkaz IF se dá doplnit o příkaz ELSE. V tom případě to bude - jestliže platí podmínka udělej tohle, v opačném případě udělej něco jiného.
Asi nejlepší bude, když si to ukážeme na příkladě (Opět si příkaz IF najděte v nápovědě)
7_if

Opište si tento jednoduchý prográmek a spustíme ... když zadáme jako vstupní hodnotu "10" program vyhodnotí podmínku $hodnotaA = 10 (respektive 10 =10 po dosazení) jako pravdivou a provede všechny příkazy pod tímto příkazem až po EndIf (ukončovací příkaz), v našem příkladě pouze jeden MsgBox. V opačném případě (dosadíme jakékoliv jiné číslo než 10) program všechny tyto příkazy přeskočí a pokračuje až od EndIf, takže pouze poslední MsgBox
Už jsem se zmínil o příkazu ELSE ... v tom případě se z příkazu IF stane takový rozcestník. Podle podmínky se vyhodnotí, jestli se dáme vpravo a nebo vlevo. Vrátíme-li se k našemu matematickému problému (je asi blbost zjišťovat jestli sme zadali číslo deset a nebo je :D takže si trochu poupravíme podmínku.

If $hodnotaA >= 0 Then
MsgBox (0, "", "Zadaná hodnota kladná")
Else
MsgBox (0, "", "Zadaná hodnota záporná")
EndIf

Tedy v překladu, jestliže sme zadali číslo 0 až nekonečno, dáme první odbočkou, jestli sme zadali záporný, dáme se druhou cestou. Vždy se provede pouze jeden MsgBox. Poté se zase pokračuje normálně od EndIf
:D doufám, že je to dost pochopitelný, už nevím jak to lépe vysvětlit.


Select Case
je to vlastně víc příkazů IF v sobě ... hlavní rozdíle je ten, že když napíšu deset příkazů IF pod sebe, tak se vyhodnotí podmínka každého IF. Zatím co u CASE, když program narazí na první pravdivou podmínku, provede sekvenci příkazů pod ním a pokračuje až od příkazu EndSelect

For
je to vlastně kolikrát se má daná sekvence příkazů zopakovat :D nevím co víc bych k tomu řekl, snad jen to, že se dá tato smyčka přerušit, ale to je pro začátečníka si myslim celkem náročný

While
dokud platí podmínka, bude se sekvence příkazů pod ním stále opakovat. (v nápovědě je krásný příklad, takže je zbytečný sem něco dávat)
DO UNTIL (v jiných programovacích jazycích najdete pod názvem REPEAT UNTIL) - Naprosto stejný příkaz jako WHILE s tím rozdílem, že u While se nejdřív zkontroluje podmínka a pak se teprve vykonají příkazy pod ním. U DO UNTIL (respektive REPEAT) se kontroluje podmínka až na konec. To znamená, že ať je podmínka jakákoliv, sekvence příkazů pod příkazem DO se vždy alespoň jednou provede

Funkce
napíšeme si oddělenou sekvenci příkazů, který se provedou až po "zavolání funkce". Tohoto se nejčastěji využívá při opakované sekvenci příkazů třeba po stisknutí nějakého tlačítka



Několik rad na závěr:
Piště zdrojový kód přehledně
Nezapomínejte na komentáře zdrojového kódu, zrychluje to hledání a po nějaké době už ani nemusíte pochopit, proč ste to udělali zrovna takhle, nebo dokonce co samotnej program vlastně dělá.
Využívejte hodně nápovědy, vyvarujete se chybám v syntaxi
Než začnete programovat, dobře se zamyslete, jakou cestou se dáte
Když se vám to zkomplikuje, nebojte se zdroják smazat a začít od začátku
Myslete dopředu
Nebojte se konzultací vašeho problém. Občas vám může pomoct i neprogramátor
Naučte se trpělivosti a vždy si zachovejte chladnou hlavu. Když to nejde, je lepší dělat něco jinýho
A poslední rada ... hledejte informace, prohlížejte fóra, ptejte se a učte od zkušenejších programátorů :D klidně i mě

Pravidla ???

11. května 2010 v 18:23 | SkyBob |  Myslenkove pochody
K čemu??? Pravidla sou od toho, aby se porušovaly!
Kdyby si tohle myslel každý, tak tu zákonitě dřív nebo později zavládne chaos a anarchie. Teď ale nemám na mysli zákony, ale jasně daný pravidla a to jak psaný, tak nepsaný. Pokaždý, když tyhle pravidla porušíte, někdo to pěkně odnese. Bohužel, většinou né viník, ale někdo úplně jiný. Dost často dokonce ten, co se pravidly skutečně řídí a vždy je dodržuje.
rules
Ach jo, proč musí být lidé tak sobečtí a arogantní. Cožpak nemyslejí na důsledky svých činnů??? Ano, každý může udělat chybu, nikdo neni nemylný :D dokonce ani já, což se vážně divim.


Bohužel, nějaký lidi se asi nezmění a mě to vždy stojí přinejmenším spoustu času a nervů, přešně jako dneska. že mi to za to vůbec stojí se pořád jen rozčilovat


:D dost bylo s rozčilováním se nad neschopností jiných, jdu se rozčilovat se svojí vlastní neschopností dát mému blogu konečně nějaký pořádný design :D třeba mě to uklidní

Ach jo ...

10. května 2010 v 9:33 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Proč po mě pořád někdo něco chce a co je nejhorší, že to chce hned. Rád pomáhám lidem, obzvláště dobrým přátelům, ale co je moc, to je moc. Poslední dobou se mi zdá, že mám v práci daleko víc času než doma, a že v práci nemám žádnej volnej čas :D
Rád pomáhám, ale pomoc pro mě znamená: navést na správnou cestu, ukázat jak se to dělá, poradit, nebo společně dosáhnout cíle.
Ale když někdo v podstatě řekne: udělej mi to, já to neumim ... tak co to potom je. Takováhle pomoc nemůže a neni prospěšná ani na jednu stranu.
unava

Nedivím se, že sem každej den úplně vyřízenej, že nedokážu vstát do práce včas (divím se, že mi to
ještě trpěj :D ale svejch 9 hodin si vždy odpracuju)
Nadměrná fyzická zátěž, každodenní stres, nedostatek spánku a odpočinku ... to vše může vést ke stavu chronické únavy.
Příznaky přetrénování: apatie, agresivita, deprese, euforie, nechuť k tréninku a závodění, spavost - nespavost, nechutenství - zažívací problémy, snížená imunita, větší náchylnost na nemoci, tachykardie (zvýšení klidové srdeční frekvence).

Krásný článek sem o tom našel na http://www.sportnutrition2.cz/clanek/unava-a-zotaveni:43/

Nedivím se, že nemám čas vůbec na nic. Že se mi nechce nic dělat, že nemám ani čas udělat nějakej design Blogu :D a že nápad mám docela dobrej. Jen to chce vypnout telefon, ICQ, odpojit zvonek na dveřích, zavřít se do pokoje, nasadit sluchátka na hlavu, zapnout nějakou pořádnou hudbu a tvořit :D jenže kdy se mi to podaří, to nemám zdání.
Proto omluvte těžce pracujícího člověka, že OSTUDA za víc jak měsíc nebyl schopnej najít si čas zplodit něco kreativního. Můžu jen říct ... budu se snažit :D ale nic neslibuju

Nepříjemná pravda

6. května 2010 v 22:50 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Nerad dávám na svůj blog reklamu, ale tohle prostě musim :D

Né že bych se nějak extra zajímal o budoucnost naší planety, na to mám svích problémů až nad hlavu, ale udělal se si čas a podíval se na velice zajímavej dokumentární film jménem Nepříjemná pravda. Al Gore velice zajímavě podává fakta o dnešní situaci a musim říct, že mě to ohromilo. Vědci často dělají nesmyslné výzkumy, co sou spíše k pobavení, než k nějakému opravdouvému účelu, ale tohle bylo fakt dobrý. Chce to vidět, bez toho tady můžu pronést nějaký nicneříkající čísla a vůbec nic vám to neřekně. ale on má vážně talent. Vřele doporučuju každému.

Ekologie

Kdo neviděl na TV, tak doporučuji:
http://avidokumenty.blogspot.com/2009/09/neprijemna-pravda-inconveninet-truth.html

Smysl života

5. května 2010 v 14:36 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Jaký je smysl života? A teď nemyslím nějak komplexně proč vznikl na Zemi život, to by bylo příliš dlouhé a nejspíš bezvýsledné filozofování. Mě teď pouze zajímá konkrétně smysl života člověka jako jedince. Co je účelem jeho existence, co je účelem mojí existence? Proč sem se octnul na tomto světě a co tu mám vlastně dělat?
Žiju den za dnem stejně a fádně a i když se něco změní, celkově se nic nezmění. Po neděly bude vždy pondělí ať dělám co dělám. Občas si připadám jako vězeň v kriminále co si snaží co nejrychleji odkroutit svůj trest. A jakmile si to odsedím, půjdu za lepším?
Musím říct, že nevím. Můžu si to jen myslet a nebo můžu věřit že ano. Ale jestli má život vážně smysl, proč ho neznám. A co se stane, když ho nesplním, nebo když ho třeba nestihnu splnit?
kour
:-D spousta otázek najednou a ani na jednu nedokážu najít odpověď. Říká se, že chlap by měl zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Když to tak trochu zobecním, tak přispívat k růstu a posilování obyvatelstva. Jestli to stále bude pokračovat geometrickou řadou jako doposud, tak to nevyhnutelně vede k přelidnění, vyčerpání přírodních zdrojů a nejspíš i k vyhubení ostatního života na zemi.
V přírodě platí pravidlo: Jeden musí umřít, aby druhý mohl žít.
Tak nechápu proč je to: všichni musí umřít, aby se člověk měl jako prase v žitě
Teď jsem trochu odbočil tam, kam sem vůbec nechtěl, ale to už je jedno ... když se teda vrátim k tématu ... nenašel sem žádný opravdový Smysl života. Snad jen žít plnohodnotný šťastný život. A co to vlastně je? Sám nevím. Radovat se z každé maličkosti, bělat to co ho baví, žít užitečnej život a hlavně být sám se sebou spokojenej. :-D Já vím, že to zní spíš jako nějaké SCI-FI, ale je to určitý směr, kterého bych chtěl dosáhnout

kour2

Krásná větička

4. května 2010 v 15:57 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Jednoho krásného dne sem narazil na tuto úžasnou anglickou větičku.
Souvětí o deseti slovech, a každé slovo má jen dvě písmena.
táááák angličtináři a teď se ukažte ...

"If it is to be, it is up to me"


Mám takovou ideu jak to přeložit, ale bez kontextu je to dost složitý :-D ale sem zvědavej na vás

Tvorba Blogu

4. května 2010 v 9:19 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Ach jo :-D tvorba blogu pomocí klikacího nastavení je tak jednoduchá, až je to pro mě strašně složitý. Totálně to nabouralo moje nápady a představy na vzhled na tolik, že mám sto chutí si založit vlastní doménu a hezky si po staru napsat Blog ručně pomocí poznámkového bloku. Je to tak jednoduché, až to je strašně omezující. No, holt co nejde udělat pomocí zdrojového kódu, budu muset dohnat grafikou :-D
Takže se omlouvám, ale ještě chvilku to potrvá. Mám toho teď moc :-(