Červenec 2010

Bob a alkohol

31. července 2010 v 1:45 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Ach joooo
co je to za nadlickou sílu, co mě nutí pořád tolik chlastat.
Nemůžu to pořád házet na něco ... narozeniny sem měl už před čtyřma dny :D i když .... teď už před pěti. Ano, pije se na někoho, a když ne, tak si pije na něco. Když neni ani to něco, tak se pije na něco jiného ... nenávidím to ... bohužel, když nebudu pít, tak kde budu - stále jen někde doma zalezlej za počítačem a utopenej ve svích problémech.

Takže jaké je z toho východisko??? Asi žádné, přece nebudu odmítat pít jen pro to, abych se vyspal na zítřejší turnaj.
Člověk si musí určit priority ... co je pro mě nejpřednější ... asi přežít další den. Co den, další týden. Možná to že mě nikdo nehlídá mi dává čas a prostor a hlavně možnost pít takhle nekontrolovaně, kdybych měl nad sebou pevnou ruku, nejspíš bych si to nedovolil, nebo dokonce bych možná ani nemusel. Co já vím, bezu život takový jaký je a je to můj život, tak ho prožiju tak jak já chci (teda dle možností), ať to stojí, co to stojí !!!

Setkání ... den poté

30. července 2010 v 9:14 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Musím říct ... velice podařená akce. Je až k nevíře, jak se může realita lišit od představy, ale to se bavím pouze o vzhledu, jinak jsem byl pouze příjemně překvapen. Určitě toto setkání utužilo náš kolektiv a příště budeme mnohem lépe pracovat jako tým. Asi by vůbec nebylo špatný tyto poznatky převést i do normálního života, respektive do práce. Máme pobočky i na Slovensku a tak a většinu z nich jsem ještě neviděl a to si občas napíšeme e-mail či zavoláme na skype (samozřejmě teď myslím pracovně). Kolektiv se prostě musí utužovat a sbližovat, pokud má pracovat jako tým.

Normálně, když se na něco člověk těší, tak ho to občas zklame, ale tohle naprosto předčilo mé očekávání. Konečně vypadnout z města někam do "divočiny", kde není internet, elektrika, tekoucí voda ... kde sejde partička fajn lidí, zářivky nahradí svit plápolajícího ohně, rádio je nahrazeno kytarou, cigarety nahrazeny vodnicí :D

Už je to dávno, co jsem byl naposled u táboráku a sledoval plameny olizující větve a jiskry stoupající k nebi ... ach jo, kam ten svět spěje ... za chvilku už budeme skutečný oheň znát jen akčních filmů v televizi. A přitom je to taková krása, klid a pohoda

No to je jedno ... dovolená už mi skončila, je načase zase myslet na práci :D ač nerad, ale musím taky něco dělat. Jsem krásně odpočatej a dokonce i s čistou hlavou :D to se to bude pracovat
pozdrav

Setkání ...

27. července 2010 v 15:49 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Rád poznávám nové lidi a nejraději osobně :D jen k tomu musí být ta správná příležitost. Ona vlastně ani nemusí být ta příležitost, stačí se prostě nějak seznámit a pak už to jde tak nějak samo.

Jedna taková příležitost se mi teď naskytla. Jsem pozanej na chatu k někomu, kdo mě nikdy neviděl, koho já jsem nikdy neviděl a ani dalších 8 pozvaných :D

Známe se z jedné nejmenované online hry a občas spolu mluvíme i přes TeamSpeak (hlasová komunikace, něco jako konferenční hovor u Skype). Dle mého skromného názoru můžete člověka i přes textové zprávy a občasnou hlasovou komunikaci celkem poznat, ale osodní setkání tomu dá hned jiný rozměr. Moc se na to těším, zase spolu probdíme další noc, ale tentoktráte všichni opravdu spolu.

Je až neuvěřitelné, jak drobné události či dokonce náhody pospojují podobné lidi a tak nějak je spojí do kolektivu, který je pevný a řekl bych že i spolehlivý. Je to jako prvák na střední, kde vás několik úspěšnějších spojili do jedné třídy. Jen s tím rozdílem, že každý máte individuální cíl - odmaturovat. Zatímco naše partička musí spolupracovat abychom dosáhli kolektivního výsledku.

No, to jsem se trochu zakecal špatným směrem :D a stejně už mi končí pracovní doba, tak to trochu zkrátím ... moc se těším a bude to fajn. Stejně jako si s kolegama z práce děláme takzvanou "poradu" kde pouze jdem do hospody a pomlouváme šéfy :D

meeting

Zas je tu ten Den ... ohlédnutí

26. července 2010 v 16:08 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Opět je tu den, na který jsem se dříve těšil, ale jak ten čas letí a roky neúprosně přibývají, spíše se tohoto dne bojím.
Když se tak zamyslím, tak ani vlastně nevím, proč jsem se dříve na tento den těšil, možná to, že jsem pokaždé vstupoval do neznáma, jako například: nová třída, moct legálně řídit auto, legálně pít ...
Ale dnes? :D jediné co na mě čeká spojeného s věkem je důchod a do toho mám ještě hoooodně daleko. Takže už to beru jen jako pohromu, utekl mi další rok života bez toho, aby se něco změnilo.
Jak bylo řečeno v jednom nejmenovaném filmu: Vy ten život nežijete, vy ho jenom krájíte!"

Ale zase na druhou stránku ... jsem člověk co má rád svůj klid, co potřebuje mít svůj klid a nerad něco mění :D i když pár věcí bych změnil rád ... jééé já si tak protiřečím, radši toho nechám a jdu domu :D v práci už ně to zase nebaví :D
balonek

Jiskřička naděje

24. července 2010 v 17:36 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Zkuste se vžít do pocitů hladového a na kost promrzlého člověka, kterému se podaří zapálit sirku z naprosto rozmočené krabičky. Pocit naprostého zoufalství střídá obrovský pocit štěstí, vítězství a hlavně, hlavně naděje.
Neznamená to sice, že se zahřeje nebo dokonce nají, to jsou věci obzvláště v této situaci dosti nejisté, nebál bych se dokonce použít slovo nepravděpodobné, ale je to výhra. Malinkatý krůček kupředu. Krůček, který znamená naději. Krůček, co vám řekne že nic není nemožné, že vše je možné jen když bude člověk chtít a hlavně věřit.
Přesně tak jsem se teď ve čtvrtek, spíše pátek ráno cítil a pevně věřím, že za to nemohla jen přemíra alkoholu. Prostě už sem se zase cítil potřebný, cítil jsem že žiju, že žiju pro přátele. Nedovedete si představit jak taková obehraná fráze: "seš fakt dobrej" řečená upřímě, od srdce a s úctou dokáže člověka zahřát u srdíčka. Zase vím co to je být užitečný a nejen to. Konečně zase vím, že na tomto světě nejsem zbytečně. Vím, že mě někdo potřebuje a teď nemyslím své odborné znalosti, ale mě jako člověka, jako přítele.
A moji přátelé ... ti si můžou být jisti mnou. Že je nikdy nenechám ve štychu ať to stojí, co to stojí.
A je mi jedno, že celou noc nebudu spát a že další den budu v práci trpět. Všechno mi je jedno když jde o přátele ...

přátelství

2. poznej krásy CR/SK

20. července 2010 v 9:07 | SkyBob |  Turistika CZ, SK
Tak jsem si zase udělal a čas našel nějaké pěkné fotky místa, které určitě poznáte všichni :D ale nebojte, tyhle lehký věci brzo dojdou a pak přitvrdíme :D už mám pár věcí vyhlídnutých


Takže tentokráte hádáme pro změnu horu:
B09

Jo, ale já sem vlastně neupřesnil jakou, tak vám to trochu přiblížím (jinak je to ten nejblělejší kopeček vlevo nahoře)

B08

:D já vím, já vím, je to trochu nefér, přes ty mraky neni nic vidět :D ale když tohle je tak jednoduchý, že to jistě mnozí poznají i tak ....
Ale dobře, že ste to vy, tak si chvilku počkejte a mraky se rozplynou

.

.

.

.

.

.

.

.

jééé to je doba :D

.

.

.

B07

Že ještě pořád nevíte???
Tak to vám ani následující fotka nepomůže :D

B06

No nic, zimní dovolená končí a přesuneme se o rok zpět, tj 2006 a podíváme se přímo tam

Opět krásná tůra, počasí jak si můžete všimnou vyšlo také skvěle, jen těch lidí zase :D

B01

Cesta vydlážděná ale pěkná, dobře se po ní šlo, výhled také perfektní ...
Nijak náročný výlet, ale pro ty lenochy líný vede lanovka až nahoru, takže je to opravdu po každého.

Necháme cestu cestou a podíváme se přímo na vrcholek

B03
B02
B04

Jak je vidět, zrovna probíhala rekonstrukce ... to je špatné slovo ... znovuvybudování staré Poštovny, takže vrcholek byl jedno velký staveniště.
Již pár let si plánuji návrat a podívat se, jak to vlastně dopadlo, jenže sme zase u toho mého známého problému zvaném čas :D i když ... v zimě, jestli mi to vyjde a hlavně jestli bude počasí, zajdu se tam podívat a co víc, plánuji tam jít na východ slunce ... moc se na to těším a snad se za půl roku dočkám

Ještě ohlédnutí ze zpáteční cesty na tuto majestátnou horu a můžete začít hádat :D i když troufám si řict, že nikdo z vás hádat nebude, že všichnu budou hned vědět

B05

1. poznej krásy CR/SK

15. července 2010 v 14:09 | SkyBob |  Turistika CZ, SK
Taaak a začínáme ... pro začátek začneme z lehka pevně věřím tomu, že již podle první fotky mnozí z vás uspějou. Ale nějak se začít musí a alespoň tomu dám nějaký formát

Hádáme tuto horu:
A1

Jak již mnohým pozornějším čtenářům neuniklo, jedná se letní dovolenou v roce 2006 (občas napíšu pro jistotu i rok, protože časy se mění jak se mi už stalo, budova na vrcholu hory byla stržena a postavená nová, ale to je jiný příběh). Musím říct, že velice vydařená dovolená, plno krásných a zajímavých míst, supet pasta lidí, počasí dokonalý, bazén u chaty :D


Vycházeli jsme ráno na hřebenovou tůru s cílem právě na tého hoře. Jak je vidět z fotek počasí bylo ideální, foukal lehký vánek, cesta parádní ... došli jsme pod úpatí této hory (kde mimochodem je konečná zastávka autobusů), dali si tekutiny dle vlastního výběru, načerpali energii a rozděleni na dva tábory (mi zdatnější jsme šli delší cestou a dříve narození šli příno) jsme vyrazili na cestu. Moje skupina vydala prozkoumat ***** kameny (vážně si nemyslíte že vám budu ještě napovídat, že ne). Na fotce vlevo, vpravo si můžete všimnout cíle naší cesty.
A02
Trochu mě překvapilo, že jsme cestou nepotkali ani živáčka, a přitom to je tak krásné místo
A03


A cestou zpět jsme zjistili proč :D
A05

Ke kamenů vedla vyšlapaná cestička, ale toho místo bylo prohlášeno za chráněnou krajinou rezervaci se zákazem vstupu kvůli unikátním živočišným druhům a rostlinám :D ano, byli jsme nevědomky na zakázaném místě, ale naštěstí nás nikdo nechytil, takže pšššt, nic sem neřekl.


A04

Pokračovali jsme dále až pod horu a poměrně upravenou kamenitou cestu vystřídala asfaltka ... jéééé jak já jí nemám rád. Zde jsme už narazili na lidi, co lidi ... zástupy lidí a co je snad ještě horší, tak na cyklisty jedoucí dolu rychlostí snat 70km/hod :D no jo, ale tu cestu nahoru jim vážně nezávidím. Cesta po asfaltce byla hrozná, slunce do nás pražilo, vítr přestal foukat, vzduch se ani nepohnul a stále jsme jen někomu uhejbali z cesty. Jek se vrchol přibližoval, zástupy lidí řídli, úhel stoupání se zvyšoval a kolena trpěli :D to bych nebyl já, abych nevymyslel nějakou kravinu ... napadlo mě, že zbytek k vrcholu (cca 1,5 km) si vyběhneme :D jo, to se ukáže kdo na to má a kdo ne ... je pravda že hodiny prosezený za počítačem budou znát, v té době jsem dokonce i kouřil (sice jen asi 4 měsíce a hrdej na to vůbec nejsem, ale zkusit se má všechno. Teď je ze mě zarytý odpůrce a kuřákům se snažím dopomoct od této ošklivé závislosti, jenže bohužel, stále nic moc výsledky. Pokud kuřák bude chtít přestat, můžu mu pomoct, ale jestli to SÁM A DOOPRAVDY nebude chtít, tak s tím vůbec nic nezmůžu a jen mrhám čas). No teď jsem odbočil nějak, kam sem vůbec nechtěl, ale už to mazat nebudu :D ale abych o dokončil ... většina to po chvilce vzdala, takže sme zbyli jen dva bláznivý bězci budící obdiv okolních lidi. S funěním hlasitosti lokomotivy a předbíhající jednu skupinku za druhou jsme s vypětím posledních sil doběhli až na vrchol. Clověk by neřekl, jak si u takového běhu člověk odpočine :D nebo spíš svaly a klouby.


Vstup nahoru na rozhlednu stál 50 kč, což mi přišlo opravdu přehnaný, tudíž jdem to bojkotoval, ale vás o pohled ze zhora nepřipravím
A06
A07
A08


Krásnej výhled, že ... vrcholového bodu jsme dosáhli a už před náma byla "pouze" cesta domu. Říkám pouze, ale dolu vedla ještě dlouhá cesta a co je nejhorší ... celou cestu z prudkého kopce po rozteklé asfaltce.
A09


:D ještě sem zapoměl na překrásné soušky, které zde nejsou že by lesníci flákali svojí práci, ale slouží jako větrolamy a chrání ostatní (hlavně mladé a čerstvě zasazené) stromy a vůbec velou okolní vegetaci před nepříznivým počasím
A10
Došli jsme zpěk k občerstvovací stanici, kde mnozí z nás nasedli na autobus domu no a kdo jinej než já ... další blbej nápad :D půjdem domu pěšky (cca 9km), no a aby toho ješt nebylo málo, tak že poběžíme :D jo to bylo sprostejch slov :D prej že to už nemám pít ani ředěný, že mám úpal, zbytek už radši publikovat nebudu :D no, byli jsme tři ... bohužel, třetí člen nebyl dost šílenej a vytrénovanej, aby s náma udržel tempo celou cestu po kamenitém terénu a po několika km odpadl úplně. Jeden slabej článek ve skupině a hned byl můj bláznivý plán zmařen. No nebudu to prodlužovat ... pár km sme běželi, pak když už to nešlo tak je šli a zbytek (3 km) jeli autobusem. Ale jinak teda úzasnej zážitek jen škoda toho konce




Tááák, výlet zkončil a s ním i moje nápovědy. Už jen podotknu, že tato hora je poměrně vysoká, dokonce by se dalo říct jedna z nejvyžších v ČR, ale víc už vážně napovídat nebudu ... to už musíte uhodnout, tak se ukažte!

Krásy našeho kraje aneb co je u nás k vidění

15. července 2010 v 11:48 | SkyBob |  Turistika CZ, SK
Teď v době prázndnin a dovolených každý cestuje a po návratu vypráví zážitky, ukazuje fotky ...

Když se tak zamyslím, ani už pořádně nedokážu říct, kde všude v Čechách, nebo na Slovensku jsem byl či nebyl a tak mě napadlo si to tak trochu zdokumentovat. Každý rok jezdím někam na dovolenou a abych pravdu řekl, nejradši na Slovensko a nebo do Čech. U nás je toho tolik, co stojí za to vidět, že nemá cennu jezdit někam dál, nehledě na to, že ani nemám chuť (tak maximálně Egypt, ale to asi jen tak někoho nepřesvědším a samotnýmu se mi tam nechce)


No, ale tak mě napadlo ... proč to pro případné čtenáře trochu nezpříjemnit, takže to pojmu jako takovou menší poznávací hru :D

traveller

Napíšu nějaké krátké povídání, vložím pár klíčových fotek nejznámějších věcí, případně ještě nějakou nápovědu ... ale nebojte se, budu vám to komplikovat jak jen to půjde, takže žádný přesný údaje (vyGooglit horu podle nadmořské výšky umí každej), nápisy budu začerňovat :D No prostě jednoduchý to nebude


Jen jsem se ještě nerozhodl, jestli po nějakým čase zveřejním správnou odpověď, uvidíme podle zájmu. Třeba jen vložím další nápovědu. Nebo ve formě otázek a odpovědí, jako je ten pořad "Hádej, kdo jsem!" ale kdo sem moc ptá, málo Googlí :D
Jestli se to uchytí, tak by možná asi ani nebylo špatný, kdyby ste mi i vy posílali takovéto hádanky, které bych zde uveřejnil. No uvidíme :D nebudeme předbíhat



PS: Omlouvám se předem, ale obličeje svích přátel budu rozmazávat, jelikož jako správný natiFB ctím soukromí druhých a bez jejich svolení jejich fotky uveřejňovat nebudu :D no ale jelikož nikdo z nich neví (alespoň doufám) že mám Blog, ani se jich ptát nebudu :D ... kdo mě jen trochu zná, nemel by s nalezením mého Blogu vůbec žádný problém, tažke se pro jistotu o nějakém Blogu vůbec zmiňovat nebudu. Jakmile by to zjistil jeden, už by to věděli všichni a to bych vážně nerad.

Dovolená ....

12. července 2010 v 15:57 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Tááák dovolená je za mnou a kdo by to byl čekal uteklo to tak rychle, že sem si nestačil ani odpočinout :D

Bylo to fajn, Moravské Beskydy ... horská turistika prokládaná prohlídkou památek, nějaké to muzeu se tam taky našlo, jíst po hospodách, spát sme měli tak kde a vůbec o nic se nestarat :D jooo tomu říkám dovolená.

Mám strašně rád vysokohorské procházky, kde neni moc lidí :D i když třeba na Radhošť ... tam se dá doject autem a zbytek lanovkou na Pustevny ... tam to vypadalo jako na Václaváku. Cesta z Pusteven, okolo sochy Radegasta až ke kapli Cyrila a Metoděje na Radhošťi ... hmm nic moc, ale cestou nahoru a dolu (samozřejmě hřebenovou tůru nepočítám) sme nepotkali skoro ani živáčka. A musim říct, že obdivuji některé dříve narozené členy naší expedice, že se na Pustevny vyškrábali v docela slušném tempu ač to bylo po červené, místy až černé sjezdovce. A to i přes zdravotní problémy.

Zato výstup na Lysou horu (1323 m) mě překvapil. Bylo to zvláštní, mám prochozený snad celý Vysoký Tatry, ale tohle sem vážně nezažil. Bylo to něco kolem 31km za necelých 9 hodin, ale celou cestu nás někdo zravil. To mě vážně zaskočilo, když kolem mě někdo prochází s úsměvem na tváři a se zvučným "Ahoj". Bylo to velice příjemné a takové kamarádské ... no vážně sem byl překvapen a to možná dokonce víc, než když sem tenkrát ve Vysokých tatrách potkal skupinku německy hovořících turistů co sebou neměli vůbec, ale vůbec nic, na sobě sako nebo šaty a na nohou lodičky na podpatku. Je pravda že písčitém terénu takové lodičky můžou velice dobře zastat funkci maček (pro jistotu podotýkám že myslim hroty na botách, :D né žádný kočky slovensky), ale na kamenitém terénu ... no nic moc. Skoro bych až řekl že je to o kotníky. Jo a to jsem ještě nezmínil že to bylo ve vejšce někde kolem 2000m a nikde žádný bufet :D

No ale abych pouze nechválil nejvýchodnější cíp republiky ... každý den sme jedli v jiné hospodě a musím říct, že s většinou jsem byl nespokojen. A teď sem to netýká pouze jídla, ale celkového dojmu. Za celý týden jsme potkali pouze jednu příjemnou servírku a dokonce i se slyslem pro humor, a dokonce i jídlo i pití tam bylo nad očekávání kvalitní. Sice to byl hotel, takže maličko dražší, ale pokaždý mě museli domu odvalit jaké byli porce. Do takové restaurace bych se vrátil rád. Do ostatních už v životě nevkročím :D

Ještě mám spoustu zajímavých vzpomínek, ale se rád vypsal z té co mě tíží, co mě nenechala celou dovolenou v klidu, co mě nenechá ani teď.

Jezdíme na dovolenou stále stejná parta + - pár lidí u od malička a mnohé se za těch pár let změnilo. Bejvávali jsme skupinka dětí a skupinka dospělých, ale když se něco podnikalo (výlet, tůra, oběd) vždy sme šli všichni spolu. Teď jsme mi děti zestárli, můzeme legálně chlastat, většina dokonce jezdí svojema autama ... no hodně se toho změnilo a nic neni jako dřiv. Málokdy se na společné dovolené něco dělá hromadně, každej si de svojí cestou a co mi nejvíc vadí všechno se začlo skupinkovat. Jeden pár jde sem, truhej tam, třetí támhle, čtvrtej sou lenoši tak zůstávají doma ... jen dospěláci stále tak nějak trží při sobě, i když taky už to zas tak přesně neplatí.
Nevím, doby se mění a je to čím dál horší. Tímhle tempem za chvilku žádná společná dovolená nebude a každej bude jezdit sám.

Ach jo, ale to neni jediný co mi vadí. Každej kdo mohl se zpároval a já ... já zbyl sám. když jedem autobusem sedím sám, když jdem na jídlo do restaurace, musím s někým a většinou jim tam dělám křena. Vím že třeba bráchovy s přítelkyní to nevadí, ba naopak, ale já sám sebe vydím jako přítěž: "Ty nemáš s kým jít? Tak teda pojď s náma."
To sem fakt takovej vyvrhel jen pro to, že sem ještě nenašel tu pravou?

Někdy dřív jsem se tu už určitě zmínil o smyslu života a že asi jedinej pořádnej smysl života je zasadit strom, postavit dům a zplodit potomka. Asi se tím lidi vážně řídí, když pozoruji ty plně naložený auta na dálnici - chlap řídí, spolujezdec ženská a v zadu děti
:D kdyby to bylo tak jednoduchý. Bohužel, už dávno jsem potkal tu pravou, jenže ona mi jen roztrhala srdce na ty nejmenší možné kousíčky a šla zase sou cestou. I po tolika letech na ní nedokážu zapomenout a stále mi komplikuje život :D

Život jde dál a já stále čekám na některou co sezbírá kousíčky mého srdce a pomůže mi zapomenout. Jenže štěstí mi samo asi jen tak do klína nespadne a s přibývajícími léty je někoho poznat těžší a těžší. Promarnil sem nejlepší léta svého mládí kdy sem potkával nové lidi pomalu každý den. Ale dnes? Kde nějakou najít? Jak se seznámit? Jakou si vůbec vymyslet záminku k seznámení?

Na škole to bylo snadné, spousta nezadaných studentek, dlouhé párty až do rána, plno mejdanů ... ale dnes? Vracim se z práce v 5 hodin unavenej a pozdě večer ještě pokračuji. Mejdany? Maximálně o víkendu, a na to stejně neni moc času kvůli turnajům a tak. A když chci něco uspořádat, tak stejně přijde třetina lidí a mnozí z té třetiny stejně hned odejdou, že mají už jiné plány. Nebo v autobuse? Neznám nikoho kdo by se seznámil v autobuse :D a navíc už autobusem moc nejezdím. Nebo seznamka??? Vůbec, to je až ta nejnejnejposlednější možnost.
Tak nevím, moc míst nebo příležitostí na seznámení mě teď moc nenapadá ... prostě si pořád prošlapávám tu spojí pomyslnou cestičku práce > volejbal > hospoda a čekám až jí někdo zkříží :(
Třeba můj život dostane zase smysl a třeba taky ne :D

Ale naděje umírá poslední a můj čas přijde!!! Já tomu věřím!!!