Stopa na měsíci

26. srpna 2010 v 13:58 | SkyBob |  Myslenkove pochody
Tímto článkem tak nějak navazuji na předchozí článek a zároveň i na poslední události mého života. Děkuji za krásné povzbudivé komentáře, víte ... můžu o sobě v klidu říct ... co říct, můžu být pyšný na to, že jsem dobrý člověk. Ano, samozřejmě mám i své chyby :D a kdo je nemá, ale stejně ... nikdy bych neudělal nic, co by jinému ublížilo ... radši budu "trpět", než někoho zklamat.

Ano ... spoustě lidem jsem už pomohl a možná jich je ještě víc než si myslím, jen o tom nevím ... to je přesně to co mě trápí ... sám si o sobě myslím, že jsem dobrý člověk, ale nemám pro to jediný důkaz!!!

stopa



Kamaráda měla problém s počítačem, tak sme se domluvili, udělal jsem si ve svém nabitém programu čas a za 4 hodiny bylo hotovo ... řekla: "Díky, zachránil si mi život." A ještě jsem za to dostal flašku rumu :D ... ano, určil jsem tomu maximální prioritu a zrušil kvůli tomu pár věcí ... ale pořád je to "jen" díky ... jde o pouhé slovíčko, se kterým by se nikdy nemělo šetřit, ale dost záleží na tom, jak se toto kouzelné slovíčko říká!!! No, ale to že pak díky tomu mohla včas dopsat diplomku ...

Nebo jiný příklad ... mojí barmanku (sice říkám mojí, ale jeto jinak než to vyznělo) jeden ožralí štamgast dohnal až k slzám a to kvůli naprosté kravině. Naprostá kravina, ale zaměstnalo to celou hospodu pomalu na hodinu. Ač jsem musel druhý den vstávat v 5:55 do práce, počkal jsem ještě pár minut do zavíračky (půlnoc) a pak ji dotáhnul do nonstopu. Potřebovala trochu rozptýlit, přivést na jiné myšlenky, vybrečet se někomu na rameno ... strávili jsme spolu krásný večer, do jukeboxu sem naházel pomalu 200 kč a když sme se loučili před pátou ráno, abych si alespoň na tu hodinku lehnul, moc mi děkovala ... ano, v tu chvíli jsem byl šťastný, měl sem sám ze sebe dobrý pocit, někomu jsem pomohl když to nejvíc potřeboval. Nedokážu překousnout, když je někomu na kom mi záleží hůř jak mě

Ano, v tu chvíli to je skvělej pocit, ale druhý den, jako by se nic nestalo ... jede se dál :(
Nevím, možná začínám bejt náročnej, ale přijde mi to, že mě vždy odbijou prostým "dík" a jsme vyrovnaný. Toto bych pochopil v práci, ale mezi přáteli? (Ano, teď abych své barmance neukřivdil, pak mě pozvala na panáka, ale to je vyjímka). Prostě nikde nevidím výsledek své práce a přitom by stačilo málo, třeba že by mi dotyčná přinesla ukázat svůj diplom, a se slovy: "Také máš na něm svojí zásluhu ... kdybys mi tenkrát tak rychle nepravil ten počítač, tak bych to psala ještě teď"

A nebo ... kamarád měl maturák a dostal na starosti vstupenky ... tisk měl sice zajištěn od jednoho z rodičů, ale jinak nic. Domluvili sme se (opět to spěchalo, samozřejmě všechno dělali na poslední chvíli), a ač nás tlačil čas, společně sme vymysleli opravdu unikátní vstupenky. Návrh byl tak dobrý, že tiskařská společnost, která jim to tiskla, si tento návrh dala jako svojí reklamu a díky tomu jim dali slevu 3000,- kč. Ano, opět jsem měl na co být pyšný, ale co z toho ... to o té slevě mě bylo spíše jen oznámeno a ani lístek zdarma jsem nedostal . Né že by mi na penězích nějak záleželo, to vůbec, ale trochu víc vděčnosti bych ocenil. Třeba jen kdyby mě napsali mezi sponzory ... jedno jméno navíc k těm dvaceti co mnohdy přispěli i daleko menší částkou.

Dar


Jsem zvykej dávat, dávat ač sám mám málo ... ale také bych někdy chtěl něco dostat zpět.
Chtěl bych nějaký důkaz, že moje vytrvalé snažení opravdu někam vede.
Nějaký důkaz, že jsem opravdu tak dobrý člověk, jak si sám o sobě myslím.
Prostě něco, co mi dodá sílu a vrátí ztracenou energii do dalšího pomáhání.



A pak ... až jednou nadejde ten DEN ... konečně budu mít sám pro sebe důkaz a budu moc spokojeně umřít s pocitem:
"Nežil jsem nadarmo! Vážně jsem tomuto světu něco zanechal. Udělal jsem vše, co bylo v mojich silách abych ho udělal lepším a snesitelnějším. A mnozí díky mě žijí spokojenější a šťastnější život.


jing jang
 


Komentáře

1 SkyBob SkyBob | Web | 26. srpna 2010 v 14:04 | Reagovat

Umím si představit i situaci, kdy půjdu po ulici a nečekaně mě někdo z vás zastaví a zeptá se: „Promiň, prosím tě ... nejsi ty náhodou SkyBob? Moc si mi pomohl v těžkých chvílích, tvé komentáře mnohdy delší než článek samotný mi vždy zvedli náladu a dodali sílu, sílu zatnout zuby a bojovat. Díky tobě již žiju lepší a šťastnější život ... “

2 Swip Swip | Web | 26. srpna 2010 v 15:48 | Reagovat

Máš pravdu. Někdy to tak bývá. Ale vždycky je něco špatné k něčemu dobré. Jsem věřící a beru tak, že když nedostanu "odměnu za dobrý skutek" na zemi, tak ji dostanu v nebi. Tam už to přece bude Ok. ;-)

3 Laaaal Laaaal | Web | 30. srpna 2010 v 0:51 | Reagovat

Mám takovou teorii, že každého člověka někdy v životě čeká štěstí. Buď dřív, nebo později. Někoho potká už po narození, někoho zase těsně před smrtí - ale vždycky tu je.  Často uvažuju nad tím, jestli nejsem až příliš naivní a dobrý člověk. Neuměla jsem říkat ne (teď v tom nejsem o moc lepší teda) a ve všem jsem každému vyhověla a stejně to bylo k ničemu. Vždycky funguje využívání a taky bude.. Taky mě to dost mrzí. Plno lidí, se kterýma jsem se bavívala už mě ani nepozdraví, když jdou kolem mě na ulici. Štve mě to, protože já bych se klidně zastavila a pokecala s nima. Asi jsem uplně odbočila od záměru článku, každopádně mě svým psaním pomáháš, když je mi zle, protože mám tendenci se nad nimi zamýšlet a vždycky na něco příjdu. :)

4 Alex Alex | Web | 31. srpna 2010 v 11:36 | Reagovat

Zajímavý článek.
Někdy se cítím podobně.
Pro okolí jsem taková "stará" dobrá vrba u který se vždy najde potěšení a takové ty věci.
Vždy se snažim, aby se druzí měli co nejlépe. Sama na sebe radši kašlu.
Už mi to hodně lidí i vyčetlo.
Někteří toho dokonce i využilo.
Ale co, řekla jsem si vždycky, hlavně že mají úspěch.
Ale potom když jsem smutná já, nebo se něco děje semnou, najednou jako kdyby mě nikdo nechápal.
Proto si radši vždy nechávám své problémy pro sebe. Neni to zrovna nejlepší, ale co se dá dělat.

5 Tess Tess | Web | 1. září 2010 v 21:59 | Reagovat

Achjo :D Musím to asi přečíst ještě jednou. Četla jsem to myslím v pátek ale nestihla jsem odepsat :D.  A ted už nevím co jsi tu všechno psal :). No neva. Jdu číst:)
Myslím , že opravdu jsi hodně dobrý člověk. J á nevím ale myslím že důkazů jsi tady vyjmenoval mnoho. A to že jejich vděk nebyl až moc velký nijak nezpochybńuje tvoji dobrotu. Jsou holt takový lidi co se ozvou jen když něco potřebují a pak zase jak kdyby jsi pro ně ani neexistoval. JÁ nikdy neuměla říct NE. Nemyslím si že by to bylo tím že jsem nějaký dobrý člověk, jen jsem měla potřebu všem vyhovět, být kamarádka a hlavně nechtěla jsem nikoho zklamat.(Ocož se pořád ještě snažím.) Jenže jsou lidé které sice nezklamu já, ale oni zklamou mě.
Všeobecně když mám jít ven s někým koho zatím znám třeba jen přes net mám strašný strach. A víš  proč? Nebojím se ,že by mě on zklamal, říkám si že já přežiju všechno. Jenže nechci zklamat já jeho, protože si mě třeba představuje uplně jinak.Nevím jeslti mě chápeš :D vysvětlila jsem to jaksi složitě :D.
Myslím že něco jsi už dokázal.:) DOnutil jsi mě myslet a to moc často nedělám :D. Díky tvým článkům o určitém tématu o tom začnu přemýšlet taky a udělám si na tu určitou věc vždycky svůj názor( po dlouhých úvahách). A nakonec si vše vyjasním když ti tu píšu komentář :D.

6 vintage wedding dress vintage wedding dress | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 6:14 | Reagovat

Excellent post! Very interesting. I've been looking for this kind of stuff for a long time. Thanks
http://www.isdress.org

7 short evening dresses short evening dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 19:17 | Reagovat

I was searching for crucial information on this subject. The information was vital as I am about to launch my very own portal. Thanks for providing a lacking hyperlink in my business. Anyway, in my language, there aren't much good source like this.
http://www.isdress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama