Šťastný

2. října 2011 v 18:36 | SkyBob
Kdo by si to jen pomyslel, že si můžou dva lidi v tak krátké době vzájemně napsat 1000 SMSek … to je teda výkon, a to ani nepočítám ty hodiny propsané a provolané po skype. To už není "jen pouhá" láska, to už je závislost. Asi bych se měl léčit, jsem beznadějný případ … ale už nikdy nechci být bez ní, a hlavně už bych to nejspíš ani nedokázal.


Neříkám, že můj dosavadní život samotářského vlka byl špatný … docela jsem si ho i užíval, ale stejně v něm cosi chybělo, nebo spíš … někdo chyběl. Nevím jak to popsat, mít spoustu volnosti je skvělá věc, nemusíte se na nikoho a na nic ohlížet, děláte si co chcete a kdy chcete, prostě si pořád jen užíváte … ale ač věčný samotář, stejně jsem vždycky toužil někoho milovat … co milovat, milovat někoho je celkem snadné … ale být zároveň milován. Teď jsem konečně našel to, co jsem hledal vlastně celý svůj život a díky ní jsem KONEČNĚ sťastný.


Ano, už jsem našel tu sou vyvolenou, ale … aaaaaa proč vždycky všude musí být to zasr. ALE … jak by řekl můj oblíbenec Henry Ford (ještě aby to nebyl oblíbenec, když i mé druhé auto je značky FORD a dokonce i třetí plánuju stejnou značku): "Překážky jsou ony obávané věci, které spatříme, když odvrátíme pohled od svého cíle." … jenže těch překážek je tolik, že se prostě nedá stále jen koukat na cíl ... to by se nám taky mohlo stát, že krutě narazíme, a nebo někam zapadneme. Jenže i když nás dělí skoro 400km a spousty dalších překážek … já stále věřím, že spolu všechno zvládneme, spolu totiž zvládneme všechno na světě. Konečně se mám o koho opřít, doteď jsem si připadal jako jednonohý, ale teď si můžu vesele pobíhat a poskakovat.

Ani nevím, jestli za to mám poděkovat náhodě, nebo všem těm lidem, co zformovali mojí osobnost k dnešnímu obrazu … radost, spokojenost, vztek, nenávist, bolest a spousty dalších silných prožitků, jinak řečeno "škola života" … všechno co se v mém dosavadním životě stalo mi něco dalo, i špatná zkušenost je k něčemu dobrá, činí mě silnějším, lepším, odolnějším ... už dávno nejsem ten malý vystrašený, neschopný klučík ... stále je co zlepšovat, ale teď ... teď jsem sám se sebou spokojený.

Ještě změnit pár věcí v mém životě a bylo by to naprosto dokonalé ... především bych jí chtěl mít pořád na blízku ;-)

Můžu jen říct, že jsem šťastný a kdybych teď měl umřít, umřu s úsměvem na tváři a s myšlenkou na ní

 


Komentáře

1 Bow Bow | Web | 12. října 2011 v 20:57 | Reagovat

Týýýjo, douho jsem zde nebyla..Jsem ráda, že můžu číst to, jak jsi šťastný :) Užívej si lásky a hlavně účtu za telefon :D to je bíída.. znám to. :D
Přeju, ať "závislost" vydrží co nejdřív :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama