Heavy Hour

5. července 2012 v 23:12 | SkyBob
Setím si tak ve svém křesle, sám, v úplné tmě. Jen mihotající svit z monitoru a televize mě osvěcuje a dělá mi společnost. Je toho tolik, co bych chtěl dělat, je toho tolik, co bych mohl dělat ... a já si tam tak sedím, hlavou mi proudí tisíce myšlenek, tisíce vzpomínek.

Padla na mě těžká hodinka, možná by bylo lepší jít spát ... stejně tu jen sedím a očima hypnotizuju čas ... bez ní nejsem nic, pouze tělo bez duše, co jen tak bezmocně nadechuje a vydechuje, ani myslet nedokážu, natož psát :-)

Kašlu na to, jdu si lehnout a třeba se mi ten otrapa spánek nebude dlouho vyhýbat. Přeci jen odjíždím na dva dny, měl bych se na to vyspat.
 


Komentáře

1 Little (T)error Little (T)error | Web | 6. července 2012 v 14:19 | Reagovat

Každý máme někdy slabou chvilku a i když se nám to v danou chvíli nezdá tak tyhle ty chvilky nejsou zas tak špatné. Vlastně jsou skvělé na uspořádání myšlenek. Ale tak zase je známo, že nic se nesmí přehánět :)

2 doDina doDina | Web | 8. července 2012 v 22:51 | Reagovat

Já myslím, že to naopak dokážeš. Vyjádření pocitu se nesmí podceňovat, podle mě je to hodně složité (i proto, že musíš ummět ten pocit sám v soběpopsat). Mě to taky dělá problém, ale třeba právě to všechno umění kolem mě - třeba hudba nebo poezie, miv tom hodně pomohly.

Taky je potřeba chápající posluchač atd. Ale pořád to pro tebe není důvod trvrdit, že psaním ti to nejde - protože třeba hned první věta je velmi vypovídající :)... to jen tak, aby jsi se nepodceňoval. I když máš pravdu, že nejdůležitější je, že to pomůže.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama